aneb doupě smrti na našem území

Javor 51

V létě 2013 jsem našel informace o muzeu, otevřeném partou nadšenců v bývalém skladišti sovětské jaderné munice na našem území. Osmého září jsme uskutečnili rodinný výlet. Na stránkách http://www.atommuzeum.cz/ jsem našel přihlašovací formulář. Ten je nutno pečlivě vyplnit (objekt se nachází stále ve vojenském pásmu) a vyčkat na potvrzení (počet návštěvníků prohlídky je omezen). Schůzka je u plechových vrat do vojenského prostoru. Po shromáždění výpravy kolona aut popojede asi 1 km k vlastnímu objektu. Pod přístřeškem spatříte omšelá a nenápadná vstupní vrata bunkru.

 

Poté, co se vrata otevřou, vstoupíte do prostor, kam od výstavby bunkrů v šedesátých letech až do odchodu okupantů česká noha nevstoupila.

Hned po otevření člověka překvapí nesmírně masivní šestitunová vrata. Přes přechodovou komoru vstoupíte do hlavní manipulační haly.

 Schůdky jsou nepůvodní, podlaží byla spojena jen žebříkem.

Pohled na druhou stranu.

Trezor na dokumentaci jaderných zbraní.

Opotřebení zařízení a drobné artefakty svědčí o tom, že objekt byl skutečně používán:

Rozvod technických plynů.

kdo byl na vojně, zná pečetění :-)

Náhradní díly radiostanice.

 Součásti technického zázemí.

Nářadí a náhradní díly.

K vidění je řada dalších prostor a artefaktů, prostě, chce to vidět!

Byly tu skutečně?

Nebudou-li odtajněny archivy, nelze to jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Těchto depotů byly ve třech lokalitách umístěny 3 páry, každý depot s kapacitou 40 hlavic, tedy celková kapacita 240 hlavic pro rakety Luna, Točka a Elbrus (SS1 Scud). Podle některých pramenů v ČSSR mělo být i 1700 jaderných granátů 203mm pro houfnice Pion.

Usuzovat na přítomnost jaderných zbraní lze z používaného stavu depotů a z několika poznámek při jednáních o odsunu okupantů. Usuzovat lze také z vojenskopolitických a geopolitických úvah.

1968

Naskýtají se také otázky, jak to vlastně bylo v r. 1968. Domnívám se, že tak rozsáhlá vojenská operace potřebuje mnohem delší přípravu, než cca měsíc od schůzky v Čiernej do invaze. Možná, že začala dříve než pražské jaro! Článek na toto téma je zde. Zajímavou indicií je, že první z depotů byl předán v září 1968. Proč konat tak obrovskou a riskantní akci namísto prostého zavezení skladů? Vzpomeňte si na kubánskou krisi. Tam bylo zahájeno navážení zbraní dosti otevřeně a svět byl jen kousek od jaderné války. To už soudruzi nechtěli opakovat. A tak se domnívám, že celou invasi provedli jako kouřovou clonu k zavezení skladů. Bylo to důvtipně zařízeno. Nosiče měla naše armáda a cvičila s maketami jaderných hlavic. Stačilo přivézt a nastykovat hlavice na rakety. Nikdo ani nemusel postřehnout neobvyklý provoz!

SS12

Na Libavé byly rozmístěny balistické rakety středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení NATO nazývané SS-12 Scaleboard).

SS20

Existují zajímavé indicie, že u nás byly rozmístěny i rakety RSD10 Pioněr (SS20).

Obdobná výzbroj byla samozřejmě i na straně západních států.