Jiří Zajíc

Osobní web

Statistika

Počet zobrazení článků
107007

Připojeni

Právě přítomno: 22 hostů a žádný člen

Citát

Fráze

Frázista, abych hovořil mluvou trestního zákona, béře na se falešnou tvářnost člověka majícího myšlenky a schopného úsudek vydávati. Ve skutečnosti je prokázáno, že záliba ve frázích vzniká z neznalosti fakt, z nepřítomnosti myšlenky a nedostatku vlastního úsudku.
Karel Poláček, Žurnalistický slovník, 1933

 

Komu to patří?

Kdo vlastně vlastní český tisk?

Nedávno jsem v restauračním zařízení vedl zanícenou debatu o kvalitě českých novin, a přirozeně přišla řeč i na to, kdo je vlastníkem listů, které denně vídáme na stáncích. Nějaké údaje jsem si přinesl z přednášek, takže jsem mohl argumentovat autoritou, ovšem také jsem věděl, že od té doby uplynulo hodně vody, a že se vlastníci tedy mohli změnit.

Proto tomuto tématu dnes věnuji blogpost pyšnící se názvem spíše vhodným pro nějakou vědeckou práci. O odbornou práci se skutečně nejedná, jen uspokojuji svou zvědavost.

Struktura vlastnictví českého periodického tisku v roce 2010

Není žádným tajemstvím, že vydavatelů novin v České republice je mnohem méně, než kolik je vydávaných titulů. Ostatně, každý může na stránkách Ministerstva kultury ČR nahlédnout do Evidence periodického tisku a vydavatelů, v níž musí být zapsány základní údaje o každé periodicky vydávané tiskovině, a přesvědčit se sám, případně nahlédnout do tiráží příslušných tiskovin.

Neprohlížel jsem si však pouze Evidenci; když jsem si potvrdil, co jsem již tušil, podíval jsem se na webové stránky jednotlivých vydavatelství, abych se trochu lépe porozhlédl, a především nalezl vlastníky těchto vydavatelství, neboť o tom se v elektronických katalogových lístcích pochopitelně nic nepíše. V některých případech bylo dokonce nutné nahlédnout do Obchodního rejstříku. (Text pokračuje pod grafikou.)

Komu patří

Zde tedy graficky předvedeny některé vybrané údaje z Evidence a Ročenky vydavatelů 2010. Tituly Vltava-Labe-Press (dále VLP) jsem pro množství jejich listů musel zhroutit do jedné položky1. Téměř každý okres má totiž vlastní mutaci Deníku (o tom, zda je Deník pouze titulkovým listem, s vloženou stránkou regionálního zpravodajství, nebo zda je každý Deník svébytným listem nemohu nic říci, neboť jej nečtu, ani jsem neměl možnost je porovnat). Čísla v závorkách u některých titulů udávají náklad.

Vydavatelství VLP, a. s., je vlastněno německým koncernem Verlagsgruppe Passau2, který i v Německu vydává regionální noviny (např. právě v Pasově list Passauer Neue Presse). Pro VLP tisknou tiskárny NOVOTISK, jejichž většinu VLP vlastní, a to v Praze a v Olomouci.

MAFRA, a. s., vydávající jak Lidové noviny, tak „konkurenční" popnoviny3 Mladou frontu–Dnes je vlastněna jiným německým holdingem Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH4, který vydává např. Rheinische Post. Mimoto MAFRA provozuje několik rádií a TV Óčko. MAFRAPRINT tiskne v Praze a Olomouci.

Vydavatel nejčtenějšího bulváru (a bohužel i nejčtenějšího denního listu v ČR vůbec) i druhého nejčtenějšího bulváru Ringier Axel Springer CZ, a. s., patří švýcarskému „joint venture" Ringier Axel Springer Media AG, který vznikl spojením curyšského Ringier AG s německým Axel Springer AG v roce 2010, aby společně posílili své aktivity ve střední a východní Evropě (konkrétně v Polsku, České republice, Slovensku, Maďarsku a Srbsku). Ringier vlastní také dvě tiskárny, jednu v Praze, druhou v Ostravě. Před 1. listopadem 2010 jsme tuto společnost znali pouze jako Ringier ČR.

Vydavatelství Economia, a. s., bylo do roku 2008 v rukou Verlagsgruppe Handelsblatt GmbH z Düsseldorfu, ovšem v září 2008 koupil většinový podíl Economie Zdeněk Bakala, respektive Respekt Media, a. s., kteréžto společnosti je pan Bakala jediným akcionářem.

Vydavatelství Mediacop, s. r. o., o sobě na internetu mnoho nepíše, vlastně je jejich domovská stránka pouhým mirrorem stránky týdeníku Týden, takže se mi o ní podařilo zjistit pouze to, co je v Obchodním rejstříku, totiž, že je vlastněna švýcarskou firmou Pawlowski AG. Pan Pawlowski je také uveden jako vydavatel na stránkách Týdne i Instinktu. Dříve pan Pawlowski vydával i bulvár Aha!, avšak tento byl v roce 2007 koupen Ringierem.

Posledním vydavatelstvím, o němž jsem chtěl něco zjistit je BORGIS, a. s., jehož jediným listem je čtvrtý celostátní deník, deník Právo. Nepodařilo se mi nalézt internetové stránky společnosti, proto jsem opět nahlédl do Obchodního rejstříku, z něhož lze vyčíst, že předsedou představenstva je současný šéfredaktor Práva, pan Zdeněk Porybný. O vlastnické struktuře akciové společnosti se však nikde nelze dočíst.

Závěr

Ukázalo se tedy, že valná většina toho, co se prodává v českých trafikách, je vydávána vydavatelstvími, která jsou v německých, či švýcarských rukou. To by samo o sobě nemuselo být zlým znamením, pohoršující je spíše koncentrace tohoto vlastnictví. Kdyby totiž vydavatelství vlastnila listy napříč spektrem tisku (celostátní deník, regionální list, společenský týdeník, bulvár etc.), mohla by si vzájemně konkurovat a tlačit jak na cenu, tak na kvalitu. Obvyklým protiargumentem však bývá, že Česká republika je malý trh, konkurence zde nebude vydělávat.

Pseudokonkurence za této situace, v níž jedno vydavatelství vlastní veškerý regionální tisk, druhé v podstatě všechny celostátní listy, které jsme si zvykli považovat za „seriózní", a třetí veškerý bulvár, nevede k prohlubování zkušeností a tím k růstu kvality. Naopak, vede to k přibližování listů co nejširšímu publiku: všechny čtenáře naházet na jednu hromadu, a tu si pak rozdělit poměrně. To je vidět například na sbližování Lidových novin a MF Dnes, obojí se bulvarizují. A Hospodářské noviny, místo aby se tomuto trendu vymezily, začínají lovit ve stejných vodách.

Hledat kořeny této situace je prací odborníků, mohu pouze spekulovat, bez ukotvení ve faktech, že za současnou situací jsou události 90. let, kdy bylo potřeba do novinařiny rychle dostat potřebné know–how a kapitál na vybavení, a posléze snad i lhostejnost k tomu, jak bude žurnalistika vypadat. Dnes se již stěží dočkáme zavedení nového listu (ostatně nějaké pokusy zde již byly s nevalným úspěchem), takže budeme nuceni pracovat, žít s tím, co už máme.

Doufám, že kvalita žurnalistické práce se nebude vázat na majitele listu, ale že se stane odznakem povolání, které se nerozpustí v době plné technologických novinek a nadprodukce textu.

Attachment:

Větší verze přiloženého obrázku.

Pozn.: Obě grafiky byly vytvořeny na základě údajů uvedených v Evidenci a stránkách samotných vydavatelství (viz níže sub reference). Údaje o nákladech převzaty z Ročenky vydavatelů 2010.

EDIT 18. 1. 2011: Nahradil jsem starší grafiky (malý zde, velký zde) vylepšenou, snad přehlednější verzí, doplněné o náklad jednotlivých periodik podle Ročenky vydavatelů 2010.

Reference

[on-line] Evidence periodického tisku a vydavatelů, cit. 13. 1. 2011.

[on-line] O firmě Vltava-Labe-Press, cit. 13. 1. 2011.

[on-line] O společnosti MAFRA, , cit. 13. 1. 2011.

[on-line] Historie Ringieru, cit. 13. 1. 2011.

[on-line] O společnosti Economia, cit. 13. 1. 2011.

[on-line] Tiráž deníku Právo, cit. 13. 1. 2011.

[on-line] Unie vydavatelů. Ročenka Unie vydavatelů 2010. Cit. 18. 1. 2011.

  1. viz větší obrázek v sekci Attachment. [↩]
  2. tzv. „pasovští" [↩]
  3. h/t Karel Hvížďala [↩]
  4. tzv. „düsseldorfští" [↩]

Datum a čas zveřejnění: Čtvrtek, Leden 13, 2011, v 15.14.

Zveřejněno na

© Petr Kopáček, 2013

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla

 

Copyright © 2019. All Rights Reserved.